Foto: z otevřených zdrojů
Miliony lidí zůstávají uprostřed noci vzhůru a existují dobré důkazy, že jejich mozek v tuto dobu pracuje jinak.
Vědci stále častěji tvrdí, že lidský mozek není uzpůsoben k tomu, aby zůstal vzhůru po půlnoci. V tuto denní dobu se mění emoce, myšlení a dokonce i morální zábrany a výrazně se zvyšuje riziko impulzivního jednání. Co se děje s lidským mozkem v noci a proč člověk není přizpůsoben k tomu, aby zůstal vzhůru, vypráví RBC-Ukrajina s odkazem na studii zveřejněnou v časopise Frontiers in Network Psychology.
Co se děje s mozkem po půlnoci
Noc se zdá být dobou odpočinku, ale z neurobiologického hlediska je to období, kdy náš mozek začíná fungovat podle jiných zákonů.
Podle vědců z Harvardovy univerzity se po půlnoci snižuje aktivita nervových systémů zodpovědných za sebeovládání a kritické myšlení. Zato se zvyšuje reakce na negativní podněty, úzkost, strach a osamělost.
Člověk, který v tuto dobu nespí, vnímá svět kolem sebe pochmurněji, než jaký ve skutečnosti je. Proto se v noci častěji objevují negativní myšlenky, zoufalství a nebezpečné podněty – od přejídání až po zneužívání alkoholu nebo dokonce sebedestruktivní chování.
Teorie mysli po půlnoci
Skupina neurovědců navrhla hypotézu nazvanou Mysl po půlnoci. Vysvětluje, že lidské chování se řídí přirozeným 24hodinovým rytmem – cirkadiánním cyklem. Během dne je náš mozek nastaven na aktivitu, učení a sociální kontakt. V noci přechází do stavu zotavení.
Když člověk tento cyklus naruší – například tím, že pracuje přes noc nebo se potýká s nespavostí – mozek je ve stavu disonance. Neurotransmitery, které regulují náladu a motivaci, mění svou aktivitu, což zvyšuje náchylnost k riziku a zhoršuje logické myšlení.
Evoluční vysvětlení
Evolučně lidé spali v noci, když nebylo možné lovit a nebezpečí číhalo doslova ve tmě. Proto jsou naše mozky zvyklé být v době tmy v režimu bdělosti a pohotovosti. Kdysi to pomáhalo vyhnout se predátorům, ale dnes to vede k noční přecitlivělosti – člověk přehnaně reaguje na hrozby, i ty imaginární.
Proč je noc rizikovým obdobím
Studie ukazují, že mezi půlnocí a šestou hodinou ranní je riziko sebevraždy třikrát vyšší než ve dne. V této době se také zvyšuje počet předávkování a užívání nelegálních látek.
Autoři teorie uvádějí dva příklady. Prvním je narkoman, který úspěšně ovládá své chutě během dne, ale v noci selhává. Druhým je student, který kvůli nespavosti postupně ztrácí naději a schopnost racionálně uvažovat. Obě situace ukazují, jak se „mysl po půlnoci“ může stát nebezpečnou.
Co říkají výzkumníci
„Miliony lidí jsou uprostřed noci vzhůru a existují přesvědčivé důkazy, že jejich mozek v tuto dobu pracuje jinak. Tuto problematiku musíme dále zkoumat, protože se přímo dotýká zdraví a bezpečnosti lidí,“ upozorňuje harvardská neuroložka Elizabeth Clurmanová.
Vědci zatím plně nerozumějí tomu, jak nedostatek spánku a změněné cirkadiánní rytmy ovlivňují systém odměňování – tedy jak mozek vyhodnocuje důsledky svých činů. To je důležité pro profese, které zahrnují noční směny: lékaře, piloty, policisty, záchranáře.
Spánek jako bezpečí
Nedostatek spánku narušuje rovnováhu mezi dopaminem, serotoninem a kortizolem – látkami, které regulují motivaci, emoce a stres. Když se tyto procesy posunou, je pro člověka obtížnější adekvátně vyhodnocovat realitu, ovládat impulzy a rozhodovat se.
Vědci zdůrazňují, že i několik po sobě jdoucích nocí bez normálního spánku může změnit vnímání světa – zdá se nepřátelský a budoucnost beznadějná.
Co dělat, když nemůžete spát
Odborníci radí vyhnout se po půlnoci práci, emotivním rozhodnutím nebo aktivnímu používání přístrojů. Pokud se nespavost stane pravidelným jevem, je důležité navštívit odborníka na spánkovou medicínu. Nejlepší strategií je dodržovat stabilní rozvrh: chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, a to i o víkendech.
